Sucho a povodně. Jak můžete přispět k řešení problému

V roce 2018 byly dle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) roční souhrnné srážky na 76 % dlouhodobého normálu. Meteorologové předpovídají, že letošní rok bude na extrémy v dešťových srážkách podobný nebo ještě horší.

Lidskými zásahy klesla schopnost krajiny zadržovat vodu, což spolu s poklesem dešťových srážek způsobuje výrazný pokles hladiny podzemních vod, což má decimující následky nejen na zemědělce a lesníky, ale dotýká se nás všech.

Aktuální informace o stavu podzemních vod v ČR najdete také na stránkách ČHMÚ, viz Aktuální stav podzemích vod.

Nemusíte být zemědělcem či lesníkem, abyste pociťovali problémy. Čím dál více lidí řeší problémy s nedostatkem vody ve studni, a pokud chodíte do přírody, tak jste mohli např. zaznamenat úbytek smrkových porostů. V roce 2018 bylo pokáceno rekordních 18 mil. kubíků dřeva, které v důsledku sucha podlehly kůrovcovému řádění, a letošní rok bude tento smutný trend zřejmě pokračovat. Se suchem začínají mít problém i borovice, a to i přesto, že mají na rozdíl od smrků hlubší kořenový systém.

Řešení ke zmírnění následků je celá řada. Ne každý z nás má možnost obnovovat mokřady, remízky, budovat přehrady a měnit koryta řek, viz např. program Vracíme vodu lesu. V tomto článku se proto zaměřím na to, co může udělat každý z nás, kdo vlastní nemovitost, tj. vlastníci rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků bytových domů, tam, kde je to technicky možné.

Jak můžete přispět k řešení problémů i vy?

Řešení, o kterém dnes budu hovořit, je levné a efektivní. Pochopitelně nevyřeší celý problém se suchem nebo povodněmi, ale je to jedno z mnoha opatření, které k řešení problému přispěje a můžete ho jako vlastník nemovitosti udělat ještě letos. Tím řešením je zasakování dešťové vody přímo na vlastním pozemku.

Vsakovací nádrže

Zná je každý, kdo v nedávné minulosti stavěl. Zasakování jako přednostní řešení odvádění dešťových vod řeší vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Jenže v ČR se stále u většiny nemovitostí dešťová voda nezasakuje v místě spadu, ale odvádí se do dešťové kanalizace. Voda pak končí v korytech řek a pokračuje dál do moře. Takové hospodaření s vodou je za současné situace neakceptovatelné.

Vsakováním dešťové vody přispíváte k doplňování zásob spodní vody v tzn. aquiferech neboli zvodních, což jsou přirozené podzemní útvary, ve kterých se voda uchovává.

Musíme co nejdříve změnit naše chování, které je po staletí zakořeněné. V českých zemích člověk odvodňoval a odlesňoval krajinu již od středověku, aby zvýšil plochu pro zemědělské využití. Masivní odvodňování krajiny, které začalo s příchodem zemědělské velkovýroby ve 20. století, pak změnilo naši krajinu k nepoznání. Lidskými zásahy začala krajina ztrácet přirozenou schopnost zadržovat vodu. Když si k tomu přičtete masivní odčerpávání spodní vody pomocí výkonných čerpadel, tak se s poklesem dešťových srážek musel problém nebezpečně klesající hladiny spodních vod projevit. Škody na krajině a pestrobarevnosti života, které způsobuje člověk svými zásahy, jsou enormní a bohužel často nevratné.

Princip vsakovacích nádrží

Dešťová voda stéká ze střechy do vsakovacích nádrží, kde se postupně vsakuje do země. Vsakovací nádrže sice mohou být z plastu jako na obrázku, ale také mohou být betonové nebo ze štěrkového lože.

Systém vsakování dešťové vody je možné doplnit o retenční nádrž na dešťovou vodu, ve které se voda zadržuje např. pro zavlažování zahrady či splachování záchodu. Na retenční nádrže existuje dotace Dešťovka, ale když si spočítáte náklady na pořízení retenční nádrže a úsporu vody, tak jsem přesvědčen, že mnohem lepší řešení představuje právě zasakování, které by měl stát podporovat na prvním místě. Na naší zahradě máme obojí, ale naše 6 m³ retenční nádrž byla stejně po velkou část léta prázdná.

V čem je výhoda vsakovacích systémů

• Dešťová voda se vsakuje do země v místech spadu a přirozeně doplňuje zásoby spodních vod. Zejména ve vybetonovaných městech je schopnost přirozené retence vody v krajině naprosto nedostatečná. Ve velkých městech jako jen např. Praha je to vidět při každém vydatnějším dešti. Většina vody steče do potoků jako je Botič, Rokytka atd. a následně do Vltavy a pak směr Hamburk.
• Dešťová voda, která se vsakuje do země, pak snižuje škody vzniklé při povodních. Více vsakované vody při přívalových deštích znamená méně vody, která se vylévá z koryt řek při povodních.

Zasakování dešťové vody samozřejmě není všespásná ochrana proti suchu a povodním. Tu je třeba řešit komplexně s celou řadou dalších opatření, z nichž některá jsem jmenoval v úvodu. Zasakování je pouze jedno z mnoha nezbytných opatření, ale na rozdíl od všech dalších opatření ho můžete udělat i vy, pokud vlastníte nemovitost.

V únoru jsem jel za kolegou na jižní Moravu. Říkal mi, že už i v únoru měli jeho sousedé v obci nedostatek vody ve studních. Když jsem pak zjišťoval, kolik domů dobrovolně řeší zasakování, zjistil jsem, že nikdo. A nejen to, někteří vůbec nechápali, proč by měli investovat do zasakování. Vždyť se přece od nepaměti dešťová voda vypouštěla do potoka. Většina lidí řeší hospodaření s vodou tak, že si na zahradu pořídí několik sudů na dešťovou vodu na zavlažování a to je vše. To je žalostně málo. Čím dříve společně začneme měnit návyky, tím méně škod na životním prostředí napácháme. Opravdu není čas ztrácet čas.

Nezasakujete ještě dešťovou vodu ze střechy?

Je-li to na vašem pozemku technicky možné, pořiďte si vsaky na dešťovou vodu ještě letos a nečekejte, až za vás problém vyřeší stát. Nejdříve si však od hydrogeologa nechte vypracovat test propustnosti půdy. Může se totiž stát, že zrovna na vašem pozemku je těžko propustná, jílovitá hlína a vsaky nebudou řešením. Slyšel jsem i obavy, že vsaky na pozemku mohou způsobit zatékání vody do vašeho domu. To je u dobře provedených vsaků nesmysl. Vsaky jsou umístěné ve větší hloubce než základy vašeho domu, a navíc by měly být v bezpečné vzdálenosti od domu. Když vše budete konzultovat se svým hydrogeologem a projektantem, nemáte se čeho bát.

Přečtěte si také článek Ekologická výzva nejen všem vlastníkům nemovitostí.

Jak změnit způsob hospodaření s vodou

1. Osvěta

Na prvním místě osvěta. Lidé musí vědět, že je nezbytné změnit jejich návyky při hospodaření s dešťovou vodou, a proto píšu i tento článek. Přispějte k řešení problému tím, že budete sdílet tento článek či kopírovat text. Poskytuji tímto neomezený souhlas s kopírováním a šířením obsahu tohoto článku.

2. Úloha a podpora státu

Stát by měl podporovat budování vsakovacích nádrží. Přijde mi mnohem efektivnější podporovat zřizování vsakovacích nádrží, než dotacemi podporovat retenční nádrže, které jsou drahé a problém řeší mnohem méně.

Podpora od státu by měla mít tři pilíře.

• První pilíř je osvěta, poradenství při výstavbě či rekonstrukci nemovitostí.
• Druhý pilíř jsou finanční příspěvky na zřizování vsakovacích nádrží.
• Třetí pilíř je zdražení odvodu dešťové vody do dešťové kanalizace, kdekoli je technicky možné zřídit zasakování. Jsem si vědom nepopularity tohoto opatření a neochotu politiků ho zavádět, ale myslím si, že klesající zásoby spodních vod politiky k takovému kroku nakonec donutí a lidé ho budou ochotněji akceptovat.

Na závěr několik faktů o vodě

Při diskuzích na téma hospodaření s vodou se často setkávám s názorem, že vody ubývá. To jsou nesmysly. Voda nedochází. 70 % povrchu planety země tvoří voda. Část vody sice unikne do vesmíru, ale jedná se o malou část z celkového objemu. Pravdou je, že pouze 3 % vody jsou pitná, ale ani přesto se nedá říct, že voda ubývá. Ten největší problém je, že s ní neumíme hospodařit. Slyšel jsem rovněž, že voda bude jednou dražší než ropa. 97 % vody na zemi je sice voda slaná, ale existují dobře zvládnuté desalinizační technologie (tj. technologie na odsolování mořské vody) na bázi reverzní osmózy a nanofiltrace. Dobrým příkladem hospodaření s vodou je Izrael nebo Španělsko, které drží v Evropě prvenství v získávání pitné vody desalinizací vody mořské. Náklady na výrobu 1 kubíku pitné vody desalinizací mořské vody jsou do 0,5 EUR/m³, což vyvrací to, že by voda měla být jednou dražší než ropa. Hospodařme s vodou mnohem lépe a nemusíme se bát jejího nedostatku.

Článek připravil: Petr Podlešák, manažer kanceláře RE/MAX Alfa

Dlouhodobě se zajímám o vodní hospodářství, obnovitelné zdroje energie a problematiku globálního oteplování. A protože dnes a denně vidím, jak nehospodárně i neekologicky lidé využívají své nemovitosti, budu psát více článků právě na tato témata.